Černý lom

Černý lom v Dalejském údolí je původně stěnový lom nazývaný Kamčatka. Lom se nachází v nadmořské výšce 307 m v Dalejském údolí u pražských Řeporyj, katastrálně patří k Holyni (Praha 5). V roce 1923 jej podle tmavých silurských vápenců pojmenoval jako Černý lom sběratel zkamenělin František Hanuš (1860–1937). Původně až 275 metrů dlouhý lom s 30 metrů vysokou stěnou obsahoval v nadloží černých vápenců (nejvyššího siluru) světlé vysokoprocentní vápence, které byly obzvlášť vhodné pro výrobu vápna. Tyto světlé vápence vznikly ve spodním devonu usazováním v teplém moři, když se prehistorický mikrokontinent Perunika posunul do blízkosti rovníkového pásma. Kolem roku 1919 byla těžba vápence v lomu Kamčatka ukončena. Následně byla většina dna opuštěného vápencového lomu zavezena vysokou vrstvou těžebního odpadu, který pocházel z lomu Vokounka a z lomu Rokle (na protější straně Dalejského údolí). V Černém lomu a jeho bezprostředním okolí lze nalézt sběrem v kamenné suti části pravěkých lilijic.